Narozen 10.6.1944, po základní škole v Kamenici u Jihlavy a gymnasiu v Jihlavě studoval na fakultě tělesné výchovy a sportu (FTVS) University Karlovy v Praze obor učitelství tělesná výchovy a ruštiny (1962-67). Po absolvování vysoké školy pokračoval od r. 1968 na FTVS jako odborný pracovník katedry sportovních her. V roce 1972 složil rigorózní zkoušku a získal titul doktor filosofie (PhDr.), v r. 1977 dokončil vědeckou aspiranturu (CSc - kandidát věd).
Poté zahájil (a dodnes zde působí) na FTVS pedagogickou činnost jako odborný asistent, od roku 1987 jako docent oboru Teorie vyučování tělesné výchovy a sportu, na katedře psychologie, pedagogiky a didaktiky. Věnuje se výuce a výzkumu sportovního tréninku ve všech formách studia řádného, kombinovaného i postgraduálního. Podílel se na vytvoření předmětů této oblasti, pro výuku napsal jako autor i spoluautor několik učebních textů a učebnic, dále jeho bibliografie tvoří přes 200 publikací odborného a vědeckého typu (např. v časopisech Acta Universitatis Kinanthropologica, Teorie a praxe tělesné výchovy, Tělesná výchova a sport mládeže, sportovní metodické materiály pro lední hokej, fotbal a atletiku); několik z nich vyšlo v zahraničí (Polsko, Rusko, Francie, Finsko, Italie). Výzkumně se zabýval strukturou sportovních výkonů, řízením tréninku vrcholových sportovců, hraniční výkonností člověka, olympijskou výchovou, výkonností ve vyšších nadmořských výškách aj. Je předsedou státní zkušební komise studijního programu Tělesná výchova a sport, člen rady tohoto studijního programu, vedoucím Trenérské školy.
V 1990-91 byl povolán do funkce proděkana FTVS, v letech 1991-97 byl po roce 1989 prvním zvoleným děkanem FTVS, jedné ze 16 fakult pražské Univerzity Karlovy. Za práci pro Univerzitu Karlovu byl vyznamenán její stříbrnou (1994) a zlatou medailí (1997). V období l993-97 byl členem koordinační rady European Network of Sport Sciences in Higher Education.
Mimo fakultu v minulosti člen Vědecké rady ČSTV, od r. l987 (a doposud) člen výkonného výboru Českého svazu ledního hokeje se zodpovědností za trenérsko metodický úsek. V ledním hokeji působil i v realizačních týmech reprezentace, spolupracoval jako poradce s řadou předních trenérů (především Bukač a Neveselý). Na zimních olympijských hrách v Lillehammeru 1994 vedl hokejovou část české výpravy. V letech l994-98 byl členem Coaching Committee Mezinárodní federace ledního hokeje.
Od roku 1996 pracuje ve sportu také jako místopředseda Českého olympijského výboru pro oblast olympismu, v této funkci působil i ve vedení olympijských výprav na ZOH v Naganu 1998, OH v Sydney 2000, ZOH 2002 v Salt Lake City a OH 2004 v Aténách.
Bibliografické heslo v publikaci Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století, Praha 1998 a Kdo je kdo 2002. Osobnosti české současnosti, Praha 2002.
Pro úplnost uvádíme, že rodiče doc. Dovalila byli oba učiteli kamenické školy. Díky panu uč. a pozdějšímu dlouholetému řediteli školy Jos. Dovalilovi nebyli rozhodně zdejší žáci slabí v matematice, a na paní uč. Ludmilu Dovalilovou zase vzpomínají všichni jako na velice mírnou a laskavou bytost.